6,30 Vzdor brzkému rannímu vstávání dnes vylezu ze svého pelíšku v docela jiné náladě než obvykle. Žádné zuřivé kopání do peřin, žádné zoufalství a výkřiky: "Já tam dneska nejdu!". Kdepak, dnes mne nerozhodí ani ten pupínek, co mi jako na potvoru vyrazil přímo uprostřed čela. Ne. Já si dnešní "Velký den" nenechám ničím zkazit. Doufám…
8,00 Těším se moc. Lezu svému Padawanovi na nervy svou výbornou náladou.
8,26 Prozvonila jsem Andris. Vzbudila jsem ji. Vůbec nechápe, že se s ní chci podělit o své štěstí :).
9,00 - 10,00 Můj Padawan Darth Mysth mne chce zabít. Celkem se jí začínám bát. Je vidět, že Padawan se od svého Mistra moc neliší a naučil se hlavně to špatné :).
10,00 - 11,30 Na Padawana padl splín. Je mi ho moc líto, ale stejně se stále moc těším…
11,30 Jsem obviněna ze zneužívání zakázaných omamných látek, jinak si mé okolí nedokáže vysvětlit mou skvělou náladu. Obvinění popírám.
12,00 Žertovně prozváním Andris. Prozvonění mi oplatí.
12,30 Jdu si vybrat peníze k výhernímu automatu. Bohužel něco se zvrtlo a já nevyhraji ani korunu, a to se o to snažím několikrát. Jsem udivena.
12,35 Zkouším vybrat u jiného bankomatu. Nejde to ani tentokrát. Nejprve jsem rozzuřena, pak i zoufalá.
12,40 Andris odepisuje - půjčí mi peníze. Juchů!
12,50 Obědvám nudlovou polévku. Je tak ostrá, že mi vyhrkly slzy do očí. Kdo ví, jak by chutnala takovému Daveu Listerovi, ha ha!
13,30 Nervy mi pracují na dvě stě procent. Nemohu se dočkat. Už aby tu Andris byla!
13,30 - 14,30 Jsem jako na trní. Pro rozehřátí neustále poslouchám "Battle of the Heroes" na svém mobilu. Asi brzy oddělám baterku :).
14,50 Já se snad nedočkám! Už se nesměji, jen kolem sebe vrhám psychopatické pohledy.
15,00 Píše mi Andris, stejně natěšená jako já :). Neví, zda se těší více na fany či na film. Já to nevím už vůbec :).
15,10 Možná jsem divná, ale přesto, že jsem na zastávce, zuřivě lije a já se jen stěží bráním velkým a těžkým kapkám deště svým rozbitým deštníkem, stále se zubím.
15,12 Už se neusmívám, neb jsem v troleji a tisknou se na mne a můj batoh děti s aktovkami. Štve mne to, neboť mám v postranní kapse svůj nejistý lightsaber, který jsem před časem sama ručně pomocí papíru a asi kila oboustranné lepící pásky vytvořila. Nejradši bych jim ublížila. A to teď hned!
15,22 Konečně venku! Nadechnu se čerstvého vzduchu, zkontroluji meč (je jen mírně zvalchovaný, to půjde..) a přemýšlím, zda tam už Andris bude. Mohla by. Stále totiž prší a já se děsně těším na E3 :).
15,35 No vida, a není tu. Čas si krátím zkoumáním zastávek. Nemám ponětí, odkud to pojede nám. A jsem z toho děsně nervózní.
15,45 Andris pořád nikde. Na naše dopravní linky je tedy spoleh! Přesto se snažím, aby mne dobrá nálada neopouštěla… Stejně vím, že jakmile uvidím Andris, začnu se culit jako sluníčko :). To je už za ta léta zvyk :).
15,55 Andris dorazila, hledáme nástupiště, začínám být nervní.
16,05 Pokud to od někudy jelo, ujelo nám to. Několikrát se cpu do jiného busu. Marně. Jsem zoufalá.
16,15 Jedeme! Nakonec jsme nějaký bus našly… a jel z toho nástupiště, co jsem tipovala já!16,50 Andris, jakmile jsme si sedly, dostala slovní průjem a mluví a mluví. Aspoň vím novinky z fandomu :).
17,10 Pily jsme. Andris Sprite (je cool - image je na nic, poslouchej svou žízeň!), já somrácký Tang. Teď jí Andris sušenky. Moc se těším na premiéru E3!
17,20 Snažím se hrát s Andris "starwarsácký" slovní fotbal ("Já řeknu třeba Dooku, ty na to Utapau... ne, Utapau neříkej, asi bych si nevzpomněla na další slovo začínající na U..."), ale ona mne z nějakého záhadného důvodu radši ignoruje. Vzdala jsem to.
17,50 Naskýtá se nám úchvatný pohled na naši stověžatou matičku.
18,30 Nestíháme, nestíháme, nestíháme. Jely jsme metrem a měly jsme problém s kupováním lístků. Velmi se mi zalíbily velké plazmové televize, takže jsem hlasitě komentovala zprávy na nich zobrazené. Andris se za mne stydí. Aspoň se nenudíme, argumentuji já. Ke zvyšující se nervozitě navíc nemohu nalézt naši základnu, Tomášův byt. Jednou jsem nás vedla do špatné ulice, později, když jsem správně identifikovala "ten velký oranžový dům", zase do špatného vchodu. Andris to bere s humorem a už se těší, až to na mě práskne Tomovi.
19,00 Dlouho se převlékám, takže nestíháme ani V.I.P. premiéru, Andris volá Koře, vyřizuje jí, že nemáme šanci dorazit do půl… pak už od ní slyším jen výčitky. Moc mne to mrzí, bohužel však, co se dá dělat.
19,42 Přijely jsme jen o chviličku později, takže se vlastně nic nestalo, jsou tu samí staří dobří lidičkové, vítáme se s nimi, a čekáme na Milwu a Blizzy, jež mají dorazit. V prostorách Palace Cinemas panuje úžasná atmosféra, lidé se vzájemně fotí, nahrávají, debatují… je to prostě bezchybné :). Konečně jsem mezi svými :). Po nějaké chvíli dorazí dvě dívky. Nevíme, zda to jsou Milwa a Blizzy, a ony evidentně váhají, zda já a Andris jsme ty dvě dívky, co tak často debatují na jejich stránkách :). Nenápadně zavolám jméno "Milwa!" a čekáme, zda se na to dívky chytí. Chytly se. Jsou to ony :).
21,20 Jídlo u McDonalda je zajímavá zkušenost, už proto, jak opovržlivě si nás místní personál prohlíží, natož ubozí hosté, co málem zapomenou polykat :). Mladičký prodavač se mi svěří, že nám hrozně závidí :). Drax nás opouští, zítra maturuje, chudák. Milwa a Blizzy mne děsí s Vietnamci. Andris si i tentokrát dokáže najít záminku, aby mi mohla vyčítat mé zdržování :).
22,00 - 23,00 Povídáme si, šermujeme, natáčíme, prostě se bavíme :). Někteří lidé začínají být ospalí a unaveně zívají, popřípadě se tváří jako mrzouti (viz. Affaia a Andris). Stále se velice těším. Přibývá stále více a více lidí. Za chvíli tu nebude k hnutí :). Fotíme se s Tiggym... vlastně ne, pardon, s Cassandrosem, já se dokonce nechám zvěčnit i s Vaderem... jen jaksi neodhadnu svůj výstřih a když založím ruce, abych vypadala drsně, všichni se nestačí divit... a hlavně tedy já!
23,50 Souboj Tess a Abaddon se samozřejmě neobešel bez humoru :). Celý jsem si ho nahrála, jejich "tanyny" si budu pouštět místo večerníčku :). Slibuji, že až to jejich video zpracuji, hodím ho sem ke stažení. Možná :).
0,15 Nezačínáme přesně, ach jo. Každopádně jakmile se na plátně objeví veliké logo "Lucasfilm", ozývá se potlesk a jásot… a já vzápětí od Andris dostávám zákaz mluvit při filmu :). No, to půjde asi hodně těžko… zvlášť u takovéhoto filmu! Nebudu vám tady popisovat děj celého filmu, někteří z vás ho třeba ještě neviděli a nechtějí se dozvědět nějaké spojlery, každopádně zmíním několik scén, kdy mi šel mráz po zádech a v očích jsem pocítila slzy, kdy jsem se zubila od ucha k uchu a kdy jsem jen s vyvalenýma očima pozorovala dění na plátně.
Vyvalené oči jsem měla například hned při úvodní bitvě, plné vtípků Obi-Wana a Anakin. Tato bitva byla tak úchvatná, až jsem málem zapomněla dýchat :). Dokonce jsem jí byla tak fascinována, že jsem místo lupínku nachos namočila do pálivé omáčky cíp své tuniky. Že to nejsou nachos jsem zjistila až ve chvíli, kdy jsem se do tuniky zakousla :). Dechberoucí byl dále i Obi-Wanův souboj s Grievousem a jeho poskoky, Palpatinovo vyhlášení Impéria, kdy jsem si, nevím proč, vzpomněla na Hitlera, Yoda versus Palpatine…
Pobavená jsem byla hlavně akcí Artoo, který si dokáže poradit v jakékoliv situaci a ať si kdo chce co chce říká, mně se líbilo, jak vyřídil ony dva battledroidy :).Takového malého zavalitého robůtka bych si chtěla pořídit domů :). Hlavním "hláškařem" se stal nepochybně Ewan McGregor, který celkově dodal postavě Obi-Wana takové kouzlo a charisma, že pokud jsem jej měla předtím ráda, nyní jej bezmezně zbožňuji :). Vtipný mi také připadal Yodův nástup do kanceláře Palpatina, kdy okamžitě a jakoby mimochodem vyřídil jeho dva strážce. Usmát jsem se také musela u rozkošně patetického závěru, kdy Bail se svou ženou chovali v náručí maličkou Leiu, a kdy Beru donesla miminko Luka k Owenovi, hledícímu na západ dvou Tatooinských sluncí… :)
Jednou z nezapomenutelných scén bylo nepochybně "Execute Order Sixty-Six", dále pak masakr v chrámu, kdy Anakin vchází do Rady, kde se za sedačkami třesou malé děti, které žádají Anakina o pomoc - a on místo toho aktivuje svůj světelný meč… následující zatmívačka pro mne byla stejně působivá, než kdyby v příští chvíli Ani zabořil svou čepel do tělíčka toho rozkošného Padawana! Tak jako mi přeběhl mráz po zádech ve chvíli, kdy Bail vyděšeně sleduje smrt jednoho mladičkého Padawana, tak i ve chvíli, kdy Obi-Wan a Yoda vchází do chrámu a všude leží dětská tělíčka. Silné momenty však brzy překonal ještě jiný - po úchvatném souboji mečů Anakina a Obi-Wana ta scéna, kdy beznohý Anakin na okraji řeky lávy řve bolestí ("I hate you!" - "You were my brother, Anakin. I loved you…"), hoří, snaží se vylézt… v ten moment jsem byla skutečně otřesená. Nečekala jsem, že by někdy Lucas něco takového ve svém "pohádkovém" filmu připustil! Následující stvoření Vadera, prolnuté s porodem a smrtí Padmé, se mi vrylo do paměti také hodně hluboko. Nejpůsobivější považuji tu chvíli, kdy Anakinovi nasadili lékařští droidi masku a on se poprvé nadechnul… prostě… prostě… hustý :)).
Vím, že jsem určitě na mnoho zajímavých částí filmu zapomněla, ale to bych musela skutečně odvyprávět celý film :).
2,30 Nemám slov, jak jsem unesena. Dokonalá vizuální stránka filmu mne vtlačila spolu s nadupaným zvukem do sedadla, tak jako Williamsova hudba, kterou jsem sice předtím velice dobře znala ze soundtracku, ve filmu však dostala docela nový rozměr. Nyní jen lapám po dechu, jak je to, co se přede mnou na plátně odehrává, úžasné… a najednou jsou tady titulky… už to skončilo… nějak si to pořád neuvědomuji… jediné, co teď ovládá mou mysl, je nadšení. Líbilo se mi to. Hodně jsem očekávala hodně jsem dostala. Nejsem zklamaná. Vůbec ne. Spíše naopak…
2,31 Ihned padneme do spárů reportérce z České televize, na něco se nás ptá a my jí nadšeně odpovídáme. Ježiš, to bude ostuda! :) (Dodatečná poznámka - Andris se nakonec prý skutečně objevila na ČT1, jak mluví do kamery. Je pak na mne naštvaná - to já ji před kameru dotáhla :)). )
3,00 Nastávají debaty, co budeme dělat dál. Některé z nás osloví Tessin nápad - zaútočit na Pražský hrad! Proč také ne, že jo..?
3,30 Focení na Karlově mostě uprostřed noci je hodně zajímavá činnost :). Tess pořád zdůrazňuje, že si máme vážit toho, že na tomhle oblíbeném turistickém místě nepotkáváme žádné Japonce s foťáčky :). Mám problémy s mobilem, volám bratrovi i matce, ani jeden mi to samozřejmě nebere, neboť je hluboká noc a oni jistě spí s vypnutým zvukem, nejsou to blázni. Zatraceně! Jsem zoufalá. Baterka vyhrožuje spadnutím. Vypínám mobil a modlím se.
4,00 Následuje blbnutí u kukaně hradní stráže (po vzoru clonetrooperů z reklamy na Nově). Aspoň jsem si vyzkoušela, jaké se musí ubozí vojáci cítit, když musí stát bez hnutí na jednom místě několik hodin. Bratr mi konečně zvednul telefon, konečně! Chudák, vzbudila jsem ho a ani jsem mu nepoděkovala :). Takže aspoň takhle dodatečně - díky, bratře! Všechno vyřešíme, a číslo, které jsem potřebovala, získám.
4,30 Volám Tomovi, aby pro nás přijel, jinak nestihneme autobus domů, v 5,31. Dlouhé čekání v zimě jistě nijak neprospívá našemu organismu :). Doufám, že z toho nebudu nemocná. Bohužel, tímto busem jet domů musíme, neboť musím jít na hodiny grafiky, kde potřebuji tisknout suchou jehlu.
5,31 Hledáme správné nástupiště, samozřejmě v informacích nikdo není, když jej konečně nalezneme, stojíme tam, třeseme se zimou a čekáme. Bus nepřijede. Jsme zklamané a naštvané. Začínáme si uvědomovat dvě věci - za prvé, že asi nestihnu školu, a za druhé… že je konec… a že to chceme vidět zase :).
6,05 Vyrážíme na informace, jež v šest otvírají, a ti nás odkazují na bus v sedm deset, máme ještě hodinu, uvažujeme, co s ní… nakonec zajdeme do nějakého "Veselého preclíka", maličké pekárny na nádraží, na kafe a pečivo. Je to velice příjemné a pěkná tečka za tím naším výletem plným smůly a spěchu, ale také úžasných zážitků z kina a z fandomu.
7,10 Konečně jsme na sedadlech autobusu, hezky jsme se zde uvelebily a povídáme si několik minut o E3, pak na nás obě padne únava a my spíme až do Jihlavy.
8,50 Dorážíme do Jihlavy, z nádraží pospíchám na byt a pak ihned do školy, plna elánu, duchem mimo a stále s oním krásným ornamentem na tváři. No a co, ať se na mě klidně lidé divně koukají, jen ať se koukají. Já jsem hrdá na to, že jsem fan :). A chci se lišit. Vždyť se taky liším - na rozdíl od nich jsem totiž viděla Star Wars, Episode 3 - Revenge Of The Sith!
Teď bych vám asi měla vyprávět, kterak jsme doběhla do školy, vytiskla šest tisků suché jehly, z nichž se povedl jen jeden, jak se mne spolužáci vyptávali, jaké to bylo, co já jim na to odpovídala... ale ruku na srdce, koho by to zajímalo a navíc - ani se to přece už netýká tohoto mého reportu :).
Doufám jen, že jsi, milá Tess, spokojená, že jsem report napsala - navíc tak brzy ;). Když jsi nás totiž k jeho rychlému sesmolení nabádala, nevěřím, že sis skutečně myslela, že ho napíšeme :)))).
Žádné komentáře:
Okomentovat